Jaderná energie
Tyto elektrárny dostaly svůj název podle jaderné energie, s níž umí pracovat. Jedná se o energii ukrytou za běžných okolností v jádře atomu ( a i proto se jí někdy říká jednoduše atomová energie, případně se elektrárny označují jako atomové). V jaderných elektrárnách probíhají některé velmi složité fyzikální procesy, které mají za cíl dostat tuto energii ven z jádra atomů a následně ji využít – jedná se zejména o štěpnou reakci, radioaktivní rozpad a termojadernou fúzi. Díky tomu jaderné elektrárny vyrábějí elektřinu a celosvětově jsou v procesu výroby elektřiny zastoupeny asi z 10 procent.
První krůčky
Dodnes procesům jaderné energie rozumí jen málokdo z laické veřejnosti. A i proto budí tolik obav a diskuzí. První pokusy s jadernou energií přitom začaly na sklonku 19. století.
Německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen objevil roku 1895 zvláštní paprsky, které dostaly své jméno právě po něm – rentgenové záření (nebo se jim říká také paprsky X). O rok později objevil francouzský fyzik Henri Becquerel přirozenou radioaktivitu. Následovala ho polská rodačka Marie Curie-Skłodowská, která s radioaktivitou prováděla řadu experimentů a snažila se s její pomocí léčit například rakovinu.
Jaderné reakce
Trvalo ale ještě několik desetiletí, než se jadernou reakcí a štěpením začaly zabývat i další vědci a zaujala i vůdce států. To se stalo za druhé světové války. V roce 1938 trojice německých a rakouských chemiků a fyziků (Otto Hahn, Lise Meitner a Fritz Strassman) provedla první úspěšné jaderné štěpení (všechny předchozí pokusy selhaly). A odtud už byl jen krůček k dalšímu rychlému vývoji.
Na Chicagské univerzitě (respektive v podzemní části pod jejím sportovním stadionem) vznikl první jaderný reaktor nazvaný Chicago Pile-1, v němž se italským vědcům podařilo v roce 1942 uskutečnit první řetězovou štěpnou reakci. Jelikož ale zuřila druhá světová válka, o jadernou energii, která by sloužila lidem, neměli vůdci tehdejších mocností zájem – spíš je zajímal potenciál jaderných zbraní, který se naplno projevil shozením dvou jaderných bomb na města Hirošima (6. srpna 1945) a Nagasaki (9. srpna 1945).
Jaderné elektrárny
První jaderné elektrárny začaly vznikat až po skončení druhé světové války. Z tu úplně první je považována elektrárna ve městě Obninsk v tehdejším Sovětském svazu. Začala fungovat v roce 1954.
Další významnou jadernou elektrárnou, která sloužila jak lidem, tak i k vojenským účelům, byla britská elektrárna Calder Hall, která začala fungovat v roce 1956. Pak už jich po celém světě vznikalo víc a víc. Až došlo i k prvním nehodám – tou nejhorší byla havárie v Černobylské jaderné elektrárně.
Přečtěte si také Rozmach technologií v 21. století nebo Problémy s výrobou aut.